Podještědí - zdroj pitné vody pro třetinu České republiky


Občanské sdružení Naše Podještědí


Slovníček odborných pojmů

Uran
je radioaktivní chemický prvek, kov, patří mezi aktinoidy. Prvek objevil v roce 1789 Martin Heinrich Klaproth, v čisté formě byl uran izolován roku 1841 Eugene-Melchior Peligotem.
Prvek byl pojmenován podle tehdy nově objevené planety Uran, která dostala jméno podle boha Urana v řecké mytologii (otec Titánů a první bůh nebes, manžel všeplodné bytosti Gaia).

Těžba a úprava uranu
Uranová ruda obsahující smolinec se nejprve vylouží kyselinou sírovou, dusičnou nebo chlorovodíkovou. K roztoku se poté k vysrážení hliníku, železa, kobaltu a manganu přidá přebytek Na2CO3 a Ca(OH)2; při tom vzniklý rozpustný uhličitan uranylo-sodný se rozloží kyselinou chlorovodíkovou a uran se vyloučí ze získaného roztoku soli uranylu zaváděním amoniaku jako (NH4)2U2O7, který se potom žíháním převede na oxid U3O8.

Úpravna uranové rudy
je speciální chemická továrna, která se nachází většinou v blízkosti uranových dolů, za účelem získání uranu z rudy.
Do úpravny se přiváží ruda získaná povrchovou nebo podpovrchovou těžbou a ta se tady rozemele a louží. Ve většině případů přichází v úvahu jako loužící roztok kyselina sírová, používá se ale i alkalické loužení. Loužící roztok rozpustí z rudy nejen uran, ale i ostatní složky jako molybden, vanad, selen, železo, olovo a arzén. Konečný produkt úpravny rudy je tzv. žlutý koláč (Yellow Cake - U3O8 s nečistotami), který se plní do sudů a odesílá se pro výrobu jaderného paliva. Poslední z takových funkčních zařízení v ČR je závod GEAM Dolní Rožínka. Během provozu představuje úpravna rudy problém hlavně kvůli kontaminované prašnosti. Při likvidaci úpravny vznikají velká množství radioaktivně zamořeného šrotu, která se musejí bezpečně skládkovat.

Žlutý koláč (Yellow Cake - U3O8 s nečistotami)
název pro uranový koncentrát. Je to konečný produkt úpravny rudy , který se plní do sudů a odesílá se pro výrobu jaderného paliva mimo naší republiku.

Odkaliště
je mokré uložiště odpadů, které vznikají v závodě na zpracování uranové rudy.
Zbytky z procesu úpravy rudy se zpravidla vedou ve formě kalu do odkaliště, kde se ponechají samy sobě. Jsou to obrovské nádrže plné jemného kontaminovaného bahna. Hlavním problémem odkaliště je riziko kontaminace půdy a podzemních vod. Rozsáhlá vodní plocha odkaliště je zdrojem slabě radioaktivního záření a nebezpečných výparů, které ohrožují široké okolí.
Hrozí zde znečištění okolních povrchových vod těžkými kovy a dalšími nebezpečnými látkami. Nebezpečná je i prašnost z odkaliště a jeho vysušených částí. Vítr může unášet prachové částice s navázanými nebezpečnými látkami na značné vzdálenosti. Prach může mít negativní vliv na zdraví obyvatel bydlících v zásadní blízkosti.
Nejznámější a nejrozlehlejší odkaliště v ČR se nachází v jižních Čechách jako následek činnosti bývalé chemické úpravny ranové rudy nazývané MAPE Mydlovary.

Odvaly, haldy
obrovské hromady vytěžené hlušiny, která vzniká v povrchové těžbě při odstraňování nadloží a v hlubinné těžbě při ražbě štol nezrudněnými zónami. Haldy hlušiny obsahují často zvýšené koncentrace radioaktivních složek. Všechny tyto haldy ohrožují obyvatele a životní prostředí i po ukončení hornické činnosti dlouhodobě z důvodů uvolňování radonu a průsaků radioaktivních a toxických složek do spodních vod.

Sanace
proces při němž se odstraňují vzniklé škody a ekologické zátěže vzniklé při těžbě uranu

CHLÚ
zkratka pro chráněné ložiskové území

CHOPAV = Chráněná oblast přirozené akumulace vod
V oblasti je omezení pro odběr vody, zákaz vypouštění nečištěných odpadních vod, zpřísněný režim hospodaření s TKO, zpřísněný režim pro dopravu ropných produktů
Nařízení vlády České socialistické republiky ze dne 24. června 1981o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les, Severočeská křída, Východočeská křída, Polická pánev, Třeboňská pánev a Kvartér řeky Moravy